O organizaci tábora

Náš tábor se snaží být spíše klasickým dětským táborem v tom tábornickém slova smyslu. Často chodíme do přírody, pořád ještě věříme v tábornické dovednosti - uzlování, zpěv, poznávání přírodnim, první pomoc, základy zálesáctví. Snažíme se, aby si děti odpočinuli od moderních technologií, počítačů, sociálních sítích, mobilů a buhví čeho všeho : ). Pokud si tedy myslíte, že u nás prosedíte čtrnáct dní na chatce u instastories, tak to se vám u nás nepoštěstí :). Ale za to dostanete porci zábavy, za kterou se vrací, můžeme říct, že už tisíce dětí každý rok už více než 15 let!

Zde si můžete přečíst, jak je náš tábor organizován a proč to tak je.

Mimotáborové aktivity

Samozřejmě, že nejdůležitější je letní tábor, ale naše aktivity zdaleka přesahují tento rámec.

Každý rok jezdíme v zimě na táborové hory, na našem tábořišti se odehrávají akce jako Retro Disco, Zabíjačka, Dotočné a letos přibyl i velice úspěšný Minitábor, kdy na jaře vybíráme vhodný termín, kdy je prodloužený víkend a bereme menší počet dětí s sebou na Sázavu a tam jim organizujeme, jak název napovídá, zmenšený tábor v rozmezí čtyř dnů.

Teď už k samotnému letnímu táboru.

Oddíly, chatičky, mladší děti, starší děti, kategorie

Náš tábor má zřejmě poměrně unikátní organizační rozložení, kdy děti prochází více strukturami a jejich vedoucí se v průběhu dne mění. Ačkoliv se to na první pohled zdá nesmyslné, tento systém má velikou výhodu v tom, že mnoho dětí pozná hodně vedoucích a najde si lépe svoje oblíbence a zároveň vedoucí poznají daleko více dětí než jen ze svého oddílu. To vede k vyšší provázanosti dětí a personálu, vyšší důvěře a většímu množství přátelství. Do tohoto dne (září 2018)  jsem já (Vojta Tranta toho času organizační vedoucí) neviděl na táborech lepší systém rozřazení dětí. Nyní si je rozebereme.

Oddíl

Oddíl je základní jednotkou táborového rozdělení. Má jednoho vedoucího (vždy plnoletý) a k ruce mu je jeho podřízený praktikant (16let +, někdy se mu říká instruktor např. v Pionýru). Je zvykem, pokud to personální skladba dovolí, mít vedoucího a praktikanta různého pohlaví. To proto, aby děti vždy našly k sobě nějakou blízkou osobu, která jim v případě nesnází pomůže. Stává se, že některé děti mají problém komunikovat s osobou některého pohlaví. Tímto se tento problém řeší.
Oddíl má zpravidla okolo 10 dětí a to holek i kluků od věku 6 - 16let. Děti mohou do skladby oddílů promlouvat skrze přihlášku, kde si mohou říct s kým v oddíle chtějí být, ať už jiní táborníci nebo vedoucí. Snažíme se těmto přáním vyjít vstříc, byť to není vždy možné.
Důvod, proč jsou děti věkem rovnoměrně zastoupeny je proto, že to starší děti učí se starat o ty mladší, do jisté míry to zlepšuje program, protože není potřeba vytvářet dva simultální programy pro starší a mladší děti. Zlepšuje to bezpečnost dětí, protože starší děti jsou instruovány, aby dohlížely na mladší. Nevýhodou je, že malé děti mají problém se občas v programu najít, pokud je nějaká hra myšlená pro kompletně celý oddíl. Tento problém, ale odstraňujeme tak, že volíme takové hry, kdy sice oddíl soutěží za sebe, ale každý člen je platný.
Samozřejmostí je koedukovanost oddílu.
Oddíl takto nastupuje na programy v průběhu dne a jako celek je bodován v celotáborové etapové hře.

Kategorie

Na táboře také slyšíte, že má nástup určitá kategorie na jídlo. To je proto, že do jídelny se všech sto dětí najednou nevejde, proto je tábor rozdělen na dvě kategorie podle čísla oddílu tak, aby na jídlo chodil takový počet oddílů, který se do jídelny vejde. První týden tábora chodí na jídlo první kategorie (první půlka oddílů) a druhý týden tábor se pořadí otáčí, první tedy chodí druhá polovina oddílů.

Chatička

Každý vedoucí a praktikant má na starosti chatičku, která většinou neobsahuje děti z jejich oddílu. Výhoda je ta, že se vedoucí a děti lépe poznají a nikdo pak není cizí. Další výhodou je, že na chatičku připadá více než jeden vedoucí nebo praktikant, což znamená, že pokud se jedna o chatičku menších dětí, můžeme u ní pružně posílit personál, aby byli případní roubíři nebo nepořádníci lépe zvládnuti.
Na chatičce spí 8 dětí stejného pohlaví, mají jednoho či dva chatkové vedoucí, kteří se starají o dodržování pořádku, klidu a hygieny, hlídají a zabavují děti o poledním klidu, budíček a večerku. Na chatičce vždy spí děti podobného věku.
Rozdělení podle chatiček se hodí na případy, kdy menší děti musí jít dříve spát nebo případně na jejich rozdělení na puťák, o tom později.

Nejmladší, prostřední a starší děti

Nejmladší děti jsou ty okolo 7 let věku, společně většinou na dvou až čtyřech chatičkách. Prostřední jsou děti cca. 9 - 12 též na cca. 5 chatičkách. Nejstarší je pak zbytek tábora. Tohle rozdělení se užívá při večerkách a puťácích.

Denní program

  • 7:30 budíček (o víkendech je posunutý na 8:00)
  • 7:30 - 9 rozcvička, hygiena, snídaně
  • 9 - 12 dopolední program + svačina
  • 12 - 13 oběd
  • 13 - 15 polední klid (polední klid bývá někdy prodloužený či zkrácený podle potřeb programu)
  • 15 - 18 odpolední program + svačina
  • 18 - 19 večeře
  • 19 - 19:30 celotáborový nástup
  • 19:30 - 21 večerní program
  • 21 večerka mladší děti
  • 21:30 večerka starší děti

Jak vidíte, je to standardní program. Budíček je takto brzo, protože malé děti většinou nevydrží spát tak dlouho jako starší. Večerky máme dvě, aby malé děti příliš neomezovaly ty starší.
Delší polední klid máme proto, že vedoucí a praktikanti nesou velký díl práce a odpovědnosti a tak dopřáváme jim i dětem delší odpočinek po obědě. Stále je ovšem vyžadován dozor nad svěřenými dětmi!

Rozcvička

Rozcvička je nezbytná součást tábora. Děti se rychle oblečou a svými chatkovými vedoucími si protáhnout tělo desetiminutovým cvičení nebo proběhnutím se. Na ty zlobivce pak často čeká "Butrův pahorek".

Jídla

Na jídla se chodí zpravidla po oddílech (v určitých případech po chatičkách) podle dané kategorie. Klid a pořádek v jídelně obstarává denní služební oddíl a vedoucí dne, který zaručuje připravenost jídelny.
Jídlo se standardně podává 5x denně. Kontrola státní hygieny neshledala nikdy na našem táboře závažný problém.

Programy

Na našem táboře neexistuje, aby nebyl program pro určitý den připravený předem. Vedení tábora se schází k programu už od listopadu předchozího roku, aby byl program dokonale připraven a nevznikala hluchá místa případně se nestalo, aby vedoucí byli nucení na koleni po nocích sami vymýšlet program pro děti.
Považujeme kvalitní program za druhou nejdůležitější součást tábora hned po bezpečnosti a pohodě dětí.
Program je tedy připraven předem. Nejčastěji se jedná o celotáborovou hru, která zabírá celé 3hodinový úsek. Pokud není připraven celotáborový program, pak je specifikováno, co mohou vedoucí s dětmi u programu dělat. Podle potřeby se děti chodí koupat, případně pracovat na dlouhodobých celotáborových hrách (výroba příbytku, stavba modelu apod.). Vedoucí není hozen do vody vytváření programu bez záchranného kruhu. Program je zcela odpovědností vedení tábora.
Večerní program bývá volnější v tom smyslu, že je podle chatkových vedoucí. Ti pak vybírají z palety programů pro svou chatičku. Malé děti už většinou večer nejsou tolik aktivní a ty starší zase využijí volný čas k hraní sportovních turnajů ať už ve fotbale, ringu, stolním fotbale, volejbale apod., kdy si samy sestavují týmy nezávisle na chatičkách nebo oddílech a často vyzývají na souboje vedení tábora nebo vedoucí. Tradicí je fotbalový turnaj, kdy vítězové z řad dětí následně vyzvou tým praktikantů, vedoucích a případně i vedení tábora.
Program jako takový se snažíme volit klasický táborový. Jsou to tedy hry v lese všichni proti všem. Oblíbené Janebáky, kdy se orientujem v lese podle určitých otázek a závodíme v rychlosti. Pak následně hry typu "průjem", kdy se honí děti s vedoucími po úseku lesa. Často děláme kreativní hry, například vyrábíme létající stroje, stavíme Trojského koně, vaříme si nejlepší jídla v kotlících na ohni, nacvičujeme oddílová vystoupení, volíme největší talent tábora, poslední dobou jsou oblíbené únikové hry na chytrost. Nechybí ani klasické azimuťáky nebo delší pochody spojené s orientací v krajině.

Součástí programu jsou pak také nejrůznější návštěvy, které děti jentak nevidí. Jezdí se k nám prezentovat:

  • pyrotechnici
  • režiséři
  • tanečníci
  • imitátoři např. Michaela Jacksona
  • zásahovka
  • kriminalisté
  • hasiči
  • hvězdáři
  • kouzelníci
  • minizoo se lvíčaty, hady atd.

Nástup

Tradiční tábor nemůže být bez nástupu. Na každodenním nástupu se vyhodnocují proběhnuvší hry, sděluje se program na další den, vyhodnocuje se úklid. Vždy zbyde čas na nějaké ty vtípky a předávají se různá ocenění všem táborníkům za případné správné chování. Často si děláme legraci z vedoucích, kterým sem tam přijde nějaký dopis nebo pohled a oni si ho pak musí zasloužit a plní tak dětem nějaká vtipná přání.
Na nástupu je přítom celý tábor včetně hlavního vedoucího a celého vedení. Pozdní příchod se trestá :).

Večerka

Striktně vyžadujeme, aby děti v čase večerky byly umyté a v postelích. Samozřejmě vedoucí zůstává u své chatky ještě dlouho po večerce a děti uspání, čte pohádky, vypráví strašidelné příběhy starším. To samozřejmě v největším klidu a pořádku, aby nebyli rušeni další táborníci. 
Stává se, že se večerka prodlouží kvůli diskotéce nebo kvůli nočnímu programu. V takovém případě je dbáno na to, aby děti dostali potřebnou dávku spánku podle stanovených norem.
Na večerku nejdřív chodí mladší děti tj. nejmladší a střední. Nejstarší ji pak mají o půl hodiny déle, aby si od prcků taky chvilku odpočinuly.

Puťák

Název téhle víkendové aktivity často u dětí vyvolává určitý strach z nějaké dlouhé túry, ale to opravdu není na místě :-). Naše puťáky fungují tak, že se děti rozdělí podle chatiček a tedy podle věku na ty, co jdou na puťák a na ty, co zůstávají v táboře.
Puťáky jsou na našem táboře velice oblíbené a jsou neodmyslitelnou součástí tábora, byť s sebou nesou poměrně značné logistické a organizační břímě. Přesto je rádi děláme :).

Nejmladší logicky zůstávají v hlavním táboře a mají připravený mini program přesně pro ně - oblíbené stavění domečků, veselé štafety, mini diskotéky, táboráčky atd.

Prostřední a nejstarší děti pak mají obě vlastní puťáky, které vedou puťákoví vedoucí k roku 2018 to byli Kůča s Vojtou. 
Puťáky nejsou o dlouhém pochodu, naopak, jsou o tom, připravit dětem program přesně na míru pro jejich věk. Takže středně staré děti dostanou stany, lopaty, krumpáče a jdou si vytvořit vlastní tábor, kde pak celý víkend pobývají. Poslední dobou se stává tradicí, že chodíme již na připravená tábořiště, aby děti nebyly vystavované přílišné fyzické zátěži. Nicméně pořád platí, že se starají samy o sebe - vaří si, umývají nádobí v potoce, sekají si dřevo atd. Ačkoliv to vypadá náročně, pak opak je pravdou. Cílem puťáků není děti strhat, ale naučit je něco z tábornických dovedností a nechat je si odpočinou od mladších spolutáborníků. Program je pak šitý na míru jejich věků, hrají se hry jako Afrika, princezny, sedum bum.
Večer pak přijíždí slavný Milan Partík a zahajuje náš pověstný a slavný táborák s jeho nezaměnitelnou kytarou a klasickým "Jen tam buď". Často přichází na řadu i nějaká ta bojovka.
Podobné je to se staršími dětmi. Ovšem jejich puťáky bývají čas od času okořeněni například tím, že na tábořiště jedou po Sázavě na raftech, či vlakem. Puťáky mají oblíbené zejména nejstarší děti, hlavně díky programu, který zahrnuje ony oblíbené "dospělácké" hry. Milan Partík se také zastaví na velkém puťáku, aby předvedl svůj slavný táborák, na to se vždycky dllooouho vzpomíná. Samozřejmostí jsou bojovky a sportovní hry, jelikož velký puťák míři buďto do kempu u vody nebo u bazénu, kde je i hřiště na beach volejbal a nohejbal.
Puťáky jsou oblíbené i mezi vedoucími, protože děti se zdržují na jednom jediném místě a největší odpovědnost pak leží na vedoucím puťáku. Vedoucí a praktikanti pak nejsou vázáni formálními povinnostmi, ale jsou k ruce vedoucímu puťáku, který pro víkend nastavuje fungování svého puťáku, jako kdyby byl hlavní vedoucí.

Celodenní výlety

Tradiční jsou naše celodenní výlety autobusem mimo tábořiště. Vydáváme se povětšinou do oblíbeného aquaparku v Kutné Hoře. Ovšem pokud se nám do programu hodí jiná lokace, rádi vyrážíme i tam. Například v roce 2008, kdy bylo téma tábora středověk, jsme vyrazili na nedaleký Český Šternberk a tedy na prohlídku středověkého hradu. V roce 2011, kdy bylo téma tábora Indiana Jones, jsme se zase vydali prozkoumat skanzen a archeologické nálezy do nedalekého muzea. A nechyběl ani výlet na zámek Jemniště, kde jsme slavně zinscenovali svatbu Moniky Neposlušné a Leoše Mažeše. To bylo veselé :).

Kostička

Je náš nástroj "trestání". Interně máme na táboře určitá pravidla, která musí perosnál dodržovat. Pokud je poruší, následuje "trest" kostičkou. Kostička je opravdová hrací kostka (nebo též může být okolo štěstí), která provilnilcovým hodem vybere jeho trest.
Slovo trest je ale příliš silné. Spíše jde o to, aby se z drobného prohřešku vedoucího nebo praktikanta (pozdní příchod, zapomenutí visačky atd.) radovali i děti. A tak si může člen personálu hodit například, že bude celý den za popelnici, básníka, Césara, pejska nebo Petra Bezruče. Všechno je to veliká švanda :).

Personál

Táborníci

Tady máme na mysli děti. Ty jsou samozřejmě ti nejdůležitější členové personálu, který náš tábor dělá lepším.
U nás má místo každé dítě od ukončení první třídy základní školy až do věku 16ti let (jde to i v sedmnácti po osobní domluvě). Ke všem táborníkům se snažíme chovat co nejmileji, aby měli na prázdniny na Sázavě ty nejlepší vzpomínky, chtěli se příští rok vrátit  a aby se dětem při návratu z tábora nechtělo vrátit k rodičům a se slzami v očích se loučili s ostatními spolutáborníky a samozřejmě s jejich vedoucími, praktikanty a vlastně celým personálem tábora.

Na našem táboře rádi přivítáme každého a to bez ohledu na původ nebo na sociální situaci. Ostatně, spolupracujeme se státními orgány sociální pomoci a nabízíme místa na táboře všem potřebným.

To, co ale musí každý táborník plnit, je náš táborový řád, který si můžete prohlédnout na stránkách našeho spolku. Jeho nedodržování je trestáno až vyloučením z tábora bez nároku na vrácení peněz.

Všichni táborníci jsou na táboře pojištěni skrze mateřský spolek.

Praktikanti

Nebo též známo pod názvem instruktor je funkce na táboře, které je v hierarchii personálu nejníže. Mezi praktikanty jsou nabírány odrostlé děti, které s námi chtějí na tábor jezdit dál a my s tím souhlasíme. Praktikanti tedy nemusí být starší 18ti let, ale poslední dobou máme prakticky všechny praktikanty plnoleté, což s sebou nese řadu výhod.
Téměř všichni současní vedoucí se rekrutovali z běžných táborníků, pak dělali praktikanty a nakonec jsou nyní vedoucí nebo vedení tábora.
Každý oddíl má svého praktikanta. Ačkoli jsou nejnižším článkem personálu, přesto je jejich role nesmírně důležitá, protože jsou nejblíže dětem a spojují svět dospělých - vedení tábora a vedoucích spolu s dětmi. To znamená, že to je praktikant, který reprezentuje tvář tábora v očích dětí a leží na něm nelehká úloha dělat tábor pro děti co nejpříjemnějším. To vše samozřejmě v tandemu s vedoucím oddílu.
Jeho role je nezástupná také v otázce bezpečnosti, protože z dlouhodobých zkušeností vyplývá, že je vždy lepší, když je u oddílu více než jeden člen personálu. Praktikant je ale stále jako neplnoletý brán z právního hlediska jako dítě, tudíž je nutné, aby poslouchal svoje nadřízené, tedy vedoucí a vedení tábor, protože v konečném důsledku za něj stále nese odpovědnost hlavní vedoucí a vedoucí u jeho oddílu.

Ačkoliv právně tedy praktikant je nadále táborníkem, pokud je mladší než osmnáct let, tak se po něm vyžaduje určitá míra odpovědnosti, sebekázně a hlavně spolehlivosti.
Hlavní povinností praktikanta je neustále být tam, kde má být. Jelikož vedoucí mívá i jiné povinnosti, časem se vykrystalizovala hlavně tato povinnost. Takže každý praktikant musí být vždy se svými dětmi, musí vždy vědět kolik jich je a co dělají. Jeho další povinnosti pak určuje jeho vedoucí, který má také odpovědnost za jeho bezpečnost. Záleží ale na jejich domluvě a důvěře, jak si povinnosti u oddílu rozdělí.
Podobně to platí při plnění povinností u chatky. Praktikant zpravidla nemá na starosti chatku sám a pokud tomu tak je, pak dostává bezproblémovou chatku nebo má chatku na starosti s některým z vedoucích nebo praktikantů, aby na náročné úkoly zvládání kázně a pořádku nebyl sám a měl se od koho naučit nutné povinnosti.
Praktikant se zúčastňuje porad personálu a případně plní i povinnosti při tvorbě programu, je-li tomu potřeba.
Praktikant jako člen personálu má samozřejmě striktní zákaz jakékoliv nevhodné interakce s dětmi, protože za jeho porušení může následovat nejen ukončení činnosti na táboře, ale i vážný právní postih.

Může se zdát, že povinností je dost, ale v praxi je funkce praktikanta opravdu nejlepší cestou, jak si prodloužit mládí, chcete-li dětství. Výborné na praktikanství je totiž to, že v oddíle bývá za toho hodného, který nemá povinnost rozdávat někdy nepopulární úkoly, jako to někdy musí dělat vedoucí.

Praktikantem se u nás může stát zájemce, kterému bylo minimálně 16 let a vedení tábora ho shledá způsobilým pro tuhle funkci.

Vedoucí

Každý oddíl má svého vedoucího, to je jisté. Vedoucí je srdce a hlava celého oddílu. Bez vedoucích by tábor nebyl a jejich práce patří mezi ty naprosto nejdůležitější na táboře. Vedoucí je od slova vésti a to je opravdová úloha vedoucího.
Vedoucí provádí svůj oddíl skrz celý čtrnáctidenní pobyt na táboře stává se maminkou nebo tatínkem jeho zhruba deseti dětí, stará se o všechny jejich potřeby a dává zvláštní pozor na jejich bezpečnost. Snoubí se v něm schopnosti managera, pedagoga a někdy (zřídka) i zdravotníka.
Vedoucími se stávají prověřené osoby, které vedení zná již dlouhé roky (většinou se rekrutují z táborníku), případně si je ověřuje ještě před tím, než na tábor jedou. Jejich výkon je každý rok vyhodnocenován.
Vedoucí zodpovídá za svůj oddíl po všech stránkách, všechno neblahé, ale i to dobré je tedy zásluhou vedoucího.
V této nelehké funkci mu vydatně pomáhá praktikant, který mu řeší ony formální záležitosti, jako jsou včasné nástupy dětí, dozor, pomoc dětem, pokud má vedoucí zrovna jiné povinnosti.
Vedoucímu také náleži nelehká povinnost jít dětem vždy vzorem. To je součást motivace, kterou musí oddíl naplnit, aby děti měli radost ze soutěžení v celotáborové hře.
Splečně s praktikatem vytváří celkový dojem z tábora a čeká se tedy od něj, že ho děti budou mít rády, ale zároveň ho budou poslouchat a bude postaráno o jejich základní potřeby a hlavně o jejich bezpečnost, která závisí zejména na vedoucím.

Vedoucí i praktikanti jsou každý rok školeni v základech pedagogiky a první pomoci. Na našem táboře je zvykem, že praktikanti a vedoucí s námi jezdí už dlouhou dobu před tím, než se dostávají do personálu, není jim tedy třeba připomínat táborový řád nebo denní režim. Avšak na vzdělávání nezapomínáme a vedoucím jsou doporučovány i různé akreditované kurzy třeba Pražské organizace Pionýra.

O povinnostech personálu, jsme se rozepsali na stránce jak se stát členem. Pokračujte tedy tam :-).

Líbí se Vám náš tábor? Chcete přihlásit svoje dítě? Jděte sem. Nebo už jste moc staří, ale přesto byste si rádi zatáborničili? Staňte se členem našeho kolektivu.